B  I  B  L  I  O  T  H  E  C  A    A  U  G  U  S  T  A  N  A
           
  Binem Heller
1908 - 1998
     
   


l i d e r

mayn shvester Khaye mit di grine oygn
in varshever geto iz itst khoydesh nisn
akh vi hot men mir mayn lebn tsebrokhn
a hoykher boym
in vunderlekhn loshn
du fregst
europa on yidn
dos yidishe lid
regn-tropns af di shoybn
loz mikh iber aleyn
arop iz laykhter
az got vet gehn mir fligl
amolike lider


____________________________________________________

 
mayn shvester Khaye mit di grine oygn

mayn shvester Khaye mit di grine oygn,
mayn shvester Khaye mit di shvartse tsep -
di shvester Khaye, vos hot mikh dertsoygn
oyf smotshe-gas, in hoyz mit krume trep.

di mame iz avek fun shtub baginen,
ven oyfn himl hot ersht koym gehelt.
zi iz avek in krom arayn fardinen
dos bidne-drobne groshedike gelt.

un Khaye iz geblibn mit di brider,
un zi hot zey gekormet un gehit.
un zi flegt zingen zey di sheyne lider,
far nakht, ven kleyne kinder vern mid.

mayn shvester Khaye mit di grine oygn,
mayn shvester Khaye mit di lange hor -
di shvester Khaye, vos hot mikh dertsoygn,
iz nokh nisht alt geven keyn tsendling yor.

zi hot geroymt, gekokht, derlangt dos esn,
zi hot getsvogn undz zi kleyne kep.
nor shpiln zikh mit undz hot zi fargesn -
di shvester Khaye mit di shvartse tsep.

mayn shvester Khaye mit di oygn grine,
a daytsh hot in treblinke zi farbrent.
un ikh bin in der yidishe medine
der same letster, vos hot zi gekent.

far ir shrayb ikh oyf yidish mayne lider
in teg di shreklekhe fun undzer tsayt.
bay got aleyn iz zi a bas-yekhide -
in himl zitst zi bay zayn rekhter zayt.
      (transkriptye: Edgar Hilsenrath )


מײַן שװעסטער חיה מיט די גרינע אױגן

מײַן שװעסטער חיה מיט די גרינע אױגן,
מײַן שװעסטער חיה מיט די שװאַרצע צעפּ ־
די שװעסטער חיה, װאָס האָט מיך דערצױגן
אױף סמאָטשע־גאַס, אין הױז מיט קרומע טרעפּ.

די מאַמע איז אַװעק פֿון שטוב באַגינען,
װען אױפֿן הימל האָט ערשט קױם געהעלט.
זי איז אַװעק אין קראָם אַרײַן פֿאַרדינען
דאָס בידנע־דראָבנע גראָשעדיקע געלט.

און חיה איז געבליבן מיט די ברידער,
און זי האָט זײ געקאָרמעט און געהיט.
און זי פֿלעגט זינגען זײ די שײנע לידער,
פֿאַר נאַכט, װען קלײנע קינדער װערן מיד.

מײַן שװעסטער חיה מיט די גרינע אױגן,
מײַן שװעסטער חיה מיט די לאַנגע האָר ־
די שװעסטער חיה, װאָס האָט מיך דערצױגן,
איז נאָך נישט אַלט געװען קײן צענדלינג יאָר.

זי האָט גערױמט, געקאָכט, דערלאַנגט דאָס עסן,
זי האָט געצװאָגן אונדז זי קלײנע קעפּ.
נאָר שפּילן זיך מיט אונדז האָט זי פֿאַרגעסן ־
די שװעסטער חיה מיט די שװאַרצע צעפּ.

מײַן שװעסטער חיה מיט די אױגן גרינע,
אַ דײַטש האָט אין טרעבלינקע זי פֿאַרברענט.
און איך בין אין דער ייִדישע מדינה
דער סאַמע לעצטער, װאָס האָט זי געקענט.

פֿאַר איר שרײַב איך אױף ייִדיש מײַנע לידער
אין טעג די שרעקלעכע פֿון אונדזער צײַט.
בײַ גאָט אַלײן איז זי אַ בת־יחידה ־
אין הימל זיצט זי בײַ זײַן רעכטער זײַט.

_____________

 
in varshever geto iz itst khoydesh nisn

in varshever geto iz itst khoydesh nisn
oyf koyses fun broyt un matses fun klayen
dertseylt men oyf s'nay di amolike nisem
vi s'yidishe folk iz aroys fun mitsrayem.
vi alt iz di mayse, vi alt iz der nign,
nor itst, bay farhangene fentster, der seyder
geyt on un tsemisht vert der emes un lign,
az shver iz zey beydn funandertsusheydn.
kol dikhfin - bay fentster farshtelte un tirn;
kol dikhfin - un s'shrayen fun hunger di kinder;
kol dikhfin - bay leydike peysekh makhshirem;
kol dikhfin - un s'khlipen di zkeynem di blinde.

in varshever geto iz itst khoydesh nisn,
mayn mame tut on oyf ir ponem dos shmeykhl,
di lipn, vos zaynen fun hunger farbisn -
fun yontef zey vern itst milder un veykher.
di oygn bay ir heybn vider on shaynen,
azoy vi amol, in fargangene yorn,
un s'shoymen in zey oyf di rozhinke vaynen
fun yene fargangene vayte sedorem.
nor plutsem vakst on in zey groyliker khidesh.
mit shtoynung tseshtrekt zi di hent ire frume -
anshtot ontsuheybn dem seyder mit kidesh -
di zin heybn on shfoykh khamoskho tsu brumen.

in varshever geto iz itst khoydesh nisn,
un ful shteyt der kos Elye hanovis.
nor ver hot dem seyder do ibergerisn?
gekumen iz trinken der malekh hamoves.
vi shtendik - di daytshishe shprakh fun mundirn.
vi shtendik - di shprakh fun bafeler genite.
vi shtendik - zey zaynen gekumen do firn
a teyl fun dem yidishn folk tsu der shkhite.
nor - neyn - s'vet di geto nit hern mer s'zidlen
fun natsis, vos firn op yidn gehetste.
mit blut vet men vider bashmirn di shtidlen -
mit blut fun di fraye - mit blut fun di letste.

in varshever geto iz itst khoydesh nisn.
fun shokhn tsu shokhn vert ibergegebn;
dos daytshishe blut zol not oyfhern gisn,
kol zman s'vet a yid in dem geto nokh lebn.
far zey - zol in oygn nit zayn keyn hakhnoe.
far zey - zol in oygn nit zayn mer keyn trern.
nor sine un shoym fun der vilder hanoe
fun shteyn zey antkegn, fun kenen zikh vern;
ot her, vi es hilkhn in khatsos op di shosn;
ot her, vi der toyt geyt oyf blutike shpurn;
ot her - di geshikhte vert itster farloshn
mit heldishn umkum in leyl-hashimurem.
      (transkriptye: Asya Vaisman, Mendele - Yiddish literature and language)


אײַן ואַרשעװער געטאָ איז איצט חודש ניסן

‫אין װאַרשעװער געטאָ איז איצט חודש ניסן
אױף כּוסות פֿון ברױט און מצות פֿון קלײַען
דערצײלט מען אױף ס'נײַ די אַמאָליקע נסים
װי ס'ייִדישע פֿאָלק איז אַרױס פֿון מצרים.
װי אַלט איז די מעשׂה, װי אַלט איז דער ניגון,
נאָר איצט, בײַ פֿאַרהאַנגענע פֿענצטער, דער סדר
גײט אָן און צעמישט װערט דער אמת און ליגן,
אַז שװער איז זײ בײדן פֿונאַנדערצושײדן.
כּל דיכפֿין ־ בײַ פֿענצטער פֿאַרשטעלטע און טירן;
כּל דיכפֿין ־ און ס'שרײַען פֿון הונגער די קינדער;
כּל דיכפֿין ־ בײַ לײדיקע פּסח מכשירים;
כּל דיכפֿין ־ און ס'כליפּען די זקנים די בלינדע.

אין װאַרשעװער געטאָ איז איצט חודש ניסן,
מײַן מאַמע טוט אָן אױף איר פּנים דאָס שמײכל,
די ליפּן, װאָס זײַנען פֿון הונגער פֿאַרביסן ־
פֿון יום־טובֿ זײ װערן איצט מילדער און װײכער.
די אױגן בײַ איר הײבן װידער אָן שײַנען,
אַזױ װי אַמאָל, אין פֿאַרגאַנגענע יאָרן,
און ס'שױמען אין זײ אױף די ראָזשינקע װײַנען
פֿון יענע פֿאַרגאַנגענע װײַטע סדרים.
נאָר פּלוצעם װאַקסט אָן אין זײ גרױליקער חידוש.
מיט שטױנונג צעשטרעקט זי די הענט אירע פֿרומע ־
אַנשטאָט אָנצוהײבן דעם סדר מיט קידוש ־
די זין הײבן אָן שפֿוך חמתך צו ברומען.

אין װאַרשעװער געטאָ איז איצט חודש ניסן,
און פֿול שטײט דער כּוס אליהו הנבֿיס.
נאָר װער האָט דעם סדר דאָ איבערגעריסן?
געקומען איז טרינקען דער מלאך המות.
װי שטענדיק ־ די דײַטשישע שפּראַך פֿון מונדירן.
װי שטענדיק ־ די שפּראַך פֿון באַפֿעלער געניטע.
װי שטענדיק ־ זײ זײַנען געקומען דאָ פֿירן
אַ טײל פֿון דעם ייִדישן פֿאָלק צו דער שחיטה.
נאָר ־ נײן ־ ס'װעט די געטאָ ניט הערן מער ס'זידלען
פֿון נאַציס, װאָס פֿירן אָפּ ייִדן געהעצטע.
מיט בלוט װעט מען װידער באַשמירן די שטידלען ־
מיט בלוט פֿון די פֿרײַע ־ מיט בלוט פֿון די לעצטע.

אין װאַרשעװער געטאָ איז איצט חודש ניסן.
פֿון שכן צו שכן װערט איבערגעגעבן;
דאָס דײַטשישע בלוט זאָל נאָט אױפֿהערן גיסן,
כּל זמן ס'װעט אַ ייִד אין דעם געטאָ נאָך לעבן.
פֿאַר זײ ־ זאָל אין אױגן ניט זײַן קײן הכנעה.
פֿאַר זײ ־ זאָל אין אױגן ניט זײַן מער קײן טרערן.
נאָר שׂינאה און שױם פֿון דער װילדער הנאה
פֿון שטײן זײ אַנטקעגן, פֿון קענען זיך װערן;
אָט הער, װי עס הילכן אין חצות אָפּ די שאָסן;
אָט הער, װי דער טױט גײט אױף בלוטיקע שפּורן;
אָט הער ־ די געשיכטע װערט איצטער פֿאַרלאָשן
מיט העלדישן אומקום אין ליל־השימורים.

_____________

 
in vunderlekhn loshn

in vunderlekhn loshn fun di yidn
der entfer iz faran in same fregn,
punkt vi di zun vos hert nisht oyf tsu zidn
in tropns funem khlipendikn regn.

di verter varfn-on aza min koyekh,
a tayve – zikh aleyn tsu lozn hern,
khotsh yede freyd zey brengen-oyf in troyer
un yedn shmeykhl bodn zey in trern.

un ersht der nign – hert zikh tsu tsum nign,
vos shmidt di klangen eng tsunoyf in ringen.
er tsvingt, az oykh der veytik zol farvign;
er tsvingt, az oykh der krekhts zol nemen zingen.
      (kval: Mendele - Yiddish literature and language)

‫אין װוּנדערלעכן לשון

אין װוּנדערלעכן לשון פֿון די ייִדן
דער ענטפֿער איז פֿאַראַן אין סאַמע פֿרעגן,
פּונקט װי די זון װאָס הערט נישט אױף צו זידן
אין טראָפּנס פֿונעם כליפּענדיקן רעגן.

די װערטער װאַרפֿן־אָן אַזאַ מין כּוח,
אַ תּאװה ־ זיך אַלײן צו לאָזן הערן,
כאָטש יעדע פֿרײד זײ ברענגען־אױף אין טרױער
און יעדן שמײכל באָדן זײ אין טרערן.

און ערשט דער ניגון ־ הערט זיך צו צום ניגון,
װאָס שמידט די קלאַנגען ענג צונױף אין רינגען.
ער צװינגט, אַז אױך דער װײטיק זאָל פֿאַרװיגן;
ער צװינגט, אַז אױך דער קרעכץ זאָל נעמען זינגען.

_____________

 
du fregst

mayn fraynd, du fregst, vu iz dos naye lid? –
dos naye lid vet kumen, kumen...
in gortn fun mayn yidish loshn blit
di shefe fun yisroel|dike blumen.

avade iz mir noent nokh der vint,
vos yogt arum di volkns iber vegn.
nor fun der bloykayt vet nisht vern blind
mayn oyg, vos iz gevoynt tsu shney un regn.

s'vet bayshteyn mir mayn mames alter skhus –
a trernflek oyf gele tkhine-bleter.
ikh vart itst oyf ir zifts, vi oyf a grus –
un dos gezang vet kumen shpeter.
      (kval: Mendele - Yiddish literature and language)

דו פֿרעגסט

מײַן פֿרײַנד, דו פֿרעגסט, װוּ איז דאָס נײַע ליד? ־
דאָס נײַע ליד װעט קומען, קומען...
אין גאָרטן פֿון מײַן ייִדיש לשון בליט
די שפֿע פֿון ייִסראָעלדיקע בלומען.

אַװדאי איז מיר נאָענט נאָך דער װינט,
װאָס יאָגט אַרום די װאָלקנס איבער װעגן.
נאָר פֿון דער בלױקײט װעט נישט װערן בלינד
מײַן אױג, װאָס איז געװױנט צו שנײ און רעגן.

ס'װעט בײַשטײן מיר מײַן מאַמעס אַלטער סכוס ־
אַ טרערנפֿלעק אױף געלע טכינע־בלעטער.
איך װאַרט איצט אױף איר זיפֿץ, װי אױף אַ גרוס ־
און דאָס געזאַנג װעט קומען שפּעטער.

_____________

 
dos yidishe lid

dos yidishe lid fun mayn vig
hot iber mayb lebn gerut.
ikh bin nisht gegangen in krig,
ikh hob nisht fargosn keyn blut.

      di oremkayt hot mikh gebentsht
      tsu zukhn in pratse mayn broyt.
      ikh hob nisht geshtrekt tsu keyn mentsh
      dem fintstern makhshir fun toyt.

gevoygn hob ikh in geher
di shtilkayt fun eygenem kol,
un faynt kh'hob gehat dos gever
in klingen fun retseyekh|ishn shtol.

      dos yidishe lid fun mayn vig
      in fridn far got un far layt –
      dos lid fun der klorvayser tsig
      iz shtarker geven fun der tsayt.

a tank hot tseshmetert a tank,
un mord hot farshlungen dem mord;
anshtot an armey in gezang –
geblibn iz blut oyf ir ort.

      mor iber der khorever erd
      mayn vig heybt zikh oyf un zi flit –
      in shtilkayt vert vider gehert
      dos fridlekhe yidish lid.
      (kval: Mendele - Yiddish literature and language)

דאָס ייִדישע ליד

דאָס ייִדישע ליד פֿון מײַן װיג
האָט איבער מײַב לעבן גערוט.
איך בין נישט געגאַנגען אין קריג,
איך האָב נישט פֿאַרגאָסן קײן בלוט.

      די אָרעמקײט האָט מיך געבענטשט
      צו זוכן אין פּראַצע מײַן ברױט.
      איך האָב נישט געשטרעקט צו קײן מענטש
      דעם פֿינצטערן מאַכשיר פֿון טױט.

געװױגן האָב איך אין געהער
די שטילקײט פֿון אײגענעם כּל,
און פֿײַנט כ'האָב געהאַט דאָס געװער
אין קלינגען פֿון רעצײעכישן שטאָל.

      דאָס ייִדישע ליד פֿון מײַן װיג
      אין פֿרידן פֿאַר גאָט און פֿאַר לײַט ־
      דאָס ליד פֿון דער קלאָרװײַסער ציג
      איז שטאַרקער געװען פֿון דער צײַט.

אַ טאַנק האָט צעשמעטערט אַ טאַנק,
און מאָרד האָט פֿאַרשלונגען דעם מאָרד;
אַנשטאָט אַן אַרמײ אין געזאַנג ־
געבליבן איז בלוט אױף איר אָרט.

      מאָר איבער דער כאָרעװער ערד
      מײַן װיג הײבט זיך אױף און זי פֿליט ־
      אין שטילקײט װערט װידער געהערט
      דאָס פֿרידלעכע ייִדיש ליד.